Bratislava z výšky a bar v oblacích, který určitě nevynechejte

Bratislava z výšky a bar v oblacích, o kterém se v průvodcích nepíše

Jezdím do Bratislavy roky. Pocházím ze Slovácka a je to odtamtud asi hodinka cesty. Do Bratislavy a na Slovensko jsme jezdili s rodiči na výlety už od mala. Můj tatínek v Bratislavě studoval a v Trenčíně byl na vojně.

Krásný zážitek mám ze střední školy, kdy jsme se já a moje tři další spolužačky rozhodly, že si pojedeme na Myjavu koupit plavky. Stopem. A skončily jsme v Bratislavě.

Stoply jsme si kamion, koupily si nádherné plavky, (Slovensko bylo lépe zásobováno zahraničním zbožím) a domů do Veselí nád odvezl místní mafián zvaný Drobeček. Korpulentní movitý pán, kterého jsme znaly z diskoték, a který nám věčně platil drinky. A tady v Bratislavě i oběd. No, vlastně to byla pikatní klobása na stánku. Ale i to se počítá, že…

Tak to jsem odbočila od tématu.

Bratislavu mám ráda. A do Bratislavy jezdím už dlouho služebně. Celou turistickou sezónu od jara do podzimu. V rámci okružních cest po střední Evropě týden co týden projíždím cestou do Budapešti Bratislavou. Oběd, prohlídka s místní průvodkyní, trochu volna.

Bratislavské kolegyně se za ty roky povětšinou staly mými přítelkyněmi. A pokaždé se od nich něco nového dozvím.

Broňka, moje kolegyně, kterou nazývám Intelektuálka (to proto, že její výklad jde do neuvěřitelných detailů a pohled na hodinky nezná), mi ukázala už spoustu zajímavých míst a upozornila mě na věci, kterých bych si možná sama ani nevšimla.

A to je celkem nenápadný dům na Hviezdoslavově náměstí. Tedy nenápadná je jeho fasáda, i přesto, že tento dům v sousedství amerického velvyslanectví projektoval známý arichtekt. (Ernest Fuchs,  před válkou emigroval do Austrálie. Tam se prosadil).

Dole je vyhlášená thajská restaurace Lemon Tree. Ale pokud vyjedete výtahem nahoru, je zde další bar. Sky bar. Toalety, kde „zpívají ptáci“, voní to na nich jako v ráji a zdrcadlo vám ubere asi deset kilo. Sofistikovaný jídelní i nápojový lístek a krásný výhled na starou Bratislavu. Bar je částečně zastřešený, ale vše je prosklené, takže je celkem jedno, zda sedíte uvnitř či na otevřené terase.

Bratislavský hrad i katedrálu sv. Martina tak můžete obdivovat sezhora. Vždycky upozorňuji své klienty na to, aby se podívali na špičku věže kostela, kde se blýská zlatá koruna. Je to uherská královská koruna. Poznáte ji snadno. Je na ní kříž, trochu nakloněný na stranu.

Co dělá uherská královská koruna v Bratislavě? Pressburg nebo Prešpurk  (původní jméno Bratislavy) byl za turecké okupace sídelním městem Uher a v katedrále bylo korunováno mnoho uherských králů a královen.  Z nich stojí za to jmenovat Marii Terezii, ženu, která je pro mě velmi inspirativní.

(Třeba tím, že zavedla povinnou školní docházku, navzdory šlechtě a kléru. Její výrok: „Všechny mé děti musí umět číst a psát….a nemluvím o svých vlastních dětech, ale o dětech svých národů“, myslím, hovoří za vše). Tak jsem zase trošku odbočila…

Takže poté, co velkou část uherské krajiny v polovině 16. století obsadili Turci, získal Prešpurk titul korunovačního města uherských králů. A korunovačním kostelem se stal Dóm sv. Martina. První korunovace se zde uskutečnila roku 1563.  A až do roku 1830 zde bylo korunováno 11 panovníků a 8 královských manželek. Všichni tito panovníci byli z rodu Habsburků.

O bratislavském hradu sami Bratislavané říkají, že vypadá jako stůl obrácený vzhůru nohama. Vypadá relativně moderně, protože poslední přestavba proběhla v polovině minulého století.  Taky je z něj hezký výhled, ale není až tak příjemný, jako ten ze SKY baru, kde si můžete dát třeba skvělé krevety nebo koktejl.

Až pojedete do Bratislavy, určitě si na Sky bar udělejte chvilku a vyjeďte si nahoru. Musíte přes recepci, v domě je i spousta kanceláří. Prostě jen řekněte, že jedete do Sky baru. Stojí to za to.

A vzhledem k tomu, že je bar prosklený, uvidíte i na druhou stranu Dunaje. A na další místo, odkud je vidět Bratislavu z výšky.

Restaurace na opačném břehu za mostem, do které se dostanete rychlým výtahem, vypadá jako létající talíř a pamatuji si, že když jsem chodila na střední školu, padlo tam na nějaké nealko pití moje měsíční kapesné.

Nu, a toto ufo ležíí na vrcholku šikméno pilónu, vysokého přes 80 metrů, který přirozeně doplňuje druhý bratislavský most. Kvůli stavbě nového mostu, který postavili na přelomu 60. a 70. let minulého století, musely být zbourány stovky historických budov.

Most sice nadšeně obdivovali architekti, u obyvatel Bratislavy však kvůlli demolicím probíhaly protesty. Vzhledem k tomu, že si tu starou zástavbu pamatuji, stojím na straně těch protestujících. Bohužel, nikdo na ně nedbal.

I přes svoji kontroverznost byl most vyhlášen za stavbu století na Slovensku. V jednom průvodci se píše, že je z něj krásný výhled na město. Ale upřímně, komu by se chtělo pochodovat po dálnici?

(Já osbně dávám přednost SKY baru na Hviezdoslavově náměstí. Třeba už jen proto, že je v centru).

Hviezdoslavovo náměstí samo o sobě je prostě nádhera. Po obou stranách je lemováno  vysokými stromy, které poskytují v létě příjemný stín. Šum  fontány ochlazuje v parnu už svým zvukem. Lákavé bary a restaruace, kde si elegantní obyvatelé tohoto poklidného města s nádechem provinčnosti dávají svoji kávu, oběd či sklenku vína, přímo vybízí k zastavení se a zpomalení.

Ani pohled z hradu není totéž. Neplatí se tady sice za drink, vidět je až na hranice, ale při pohledu na ostrov na Dunaji, kde za předešlého režimu postavili Inchebu, mě dost bolí. Obecně tato informace není známá, ale pod ostrovem je ložisko podzemní pitné vody vysoké kvality.

A je jí tolik, že by stačila na příštích sto let pro celou Evropu. Dost tristní pomyšlení, že na tom postavili cosi, co mohlo vodu kontaminovat.

Krásný výhled na Bratislavu je i ze Slavína. Je to největší vojenský památník ve střední Evropě.  Stavba byla dokončena na začátku šedesátých let. Stojí na opravdu prominentním místě, nad nejdražší vilovou čtvrtí v Bratislavě. Vzhledem k tomu, že je na kopci a měří něco přes padesát metrů, patří k dominantám města.

Kolem památníku se rozkládá hřbitov pro více než 7000 vojáků Rudé armády, kteří padli v bojích na konci 2. sv. války….

Pohled na velkou část města odtud je impozantní, nicméně okolí nostalgické.

Takže – opět se k tomu vracím. Až pojedete do Bratislavy, nevynechejte SKY bar. Protože odtud je Bratislava z výšky nejkrásnější. A v žádném průvodci to nenajdete. Zatím.

 

Možná by vás zajímalo:https://annacymbalista.cz/domovni-znameni-stare-prahy/

Další články blogu:/https://annacymbalista.cz/budapestske-kavarny/