Domovní znamení staré Prahy

DOMOVNÍ ZNAMENÍ STARÉ PRAHY

Vždycky říkám, že po Praze musíte chodit s očima dokořán otevřenýma a nezapomenout se občas podívat nahoru. Třeba taková Pařížská třída. Nádherné secesní domy, všechny z prvního desetiletí minuléto století. Jeden krásnější než druhý. Secese je můj oblíbený stavební sloh. Evokuje mi dobu, která musela být úžasná, elegantní a plná nových podnětů.

SECESE (rozdělit se) se zrodila ve Vídni. Na rozdíl od ostatních slohů, které většinou přišly z Itálie, tedy s vyjímkou francouzské gotiky. Konečně na budově Secese ve Vídni je v němčině i nápis, který by se mohl přeložit asi takhle: „Každá doba má své umění, každé umění má svou svobodu. “ Proto se také secesi někdy říká LIBERTY. (svoboda, volnost).

Co je pro secesi typické, že každé patro vypadá jinak.Takže se můžete na jeden dům dívat hodně dlouho a kochat se detaily. Sochy, rostilinné motivy – květy, listy – i to je pro secesi typické.

Pařížská ulice vznikla v rámci projektu, kdy se uvažovalo, že Praha bude plná dlouhých, širokých bulvárů, po vzoru Paříže. V rámci tohoto projektu byl postaven i Ćechův most, taky secesní, existoval projekt tunelu za mostem, který by propojil Letnou s centrem. A taky projekt, kdy by musela část Staroměstského náměstí ustoupit spojnici mezi Pařížskou a Václavským náměstím, které ostatně formu bulváru už má.

Naštěstí někdo použil hlavu. A u Pařížské to skončilo. Dnes je to nejluxusnější třída ve městě, dokonce jsem slyšela, že nájmy zde mohou odpovídat ceně malé garsonky někde na periferii. To nevím. Kažodopádně vím, že nájmy jsou zde nejvyšší z celého bývalého tzv. Východního bloku.

Není tedy divu, že i luxusní značky, které tady mají své obchody, často mění místo a stěhují se do prostor menších.

Já jsem ovšem nechtěla psát o Pařízské třídě, chtěla jsem psát o pražských domovních znameních. A při tom jsem si vzpoměla na dům U tří mušketýrů, který sice není přímo v Pařížské, ale v Široké, která Pařížskou protíná. Pokud zvednete oči,  můžete vidět nahoře sochy tří mušketýrů vč. názvu domu. A zase jsme v Paříži, že….

Svoje znamení má ale spousta opravdu  starých domů, a to už od středověku. Bylo to celkem praktické. Jsou z kamene, mohou to být fresky, bývaly to i různé vývěsní štíty. Předpokládá se, že označovaly nejen toho, kdo tam bydlí, protože mohlo jít o jména rodin, ale hlavně řemesla či obchody, kterými se obyvatelé těchto domů zabývali. (To není samodzřejmě pravidlo).

Toto označování bylo velmi praktické, ale částečně i nezbytné kvůli orientaci. Domy se totiž začaly číslovat až za Marie Terezie. Tato dáma která měla smysl pro řád i pořádek. A navíc do té doby spousta lidí neuměla číst, takže neznali ani čísla.( To všechno taky dnes  umíme právě díky Marii Terezii, která zavedla povinnou školní docházku).

Dešifrovat některá z těchto znamení může být už dnes nemožné a nebo velmi těžké. To, co bylo našim předkům tak jasné, jako nám jsou dnes třeba dopravní značky, s během let pozbylu smyslu. A tak můžeme zapojit představivost. Faktem zůstává, že bohatí měšťané, když jim jejich živnost začala opravdu vynášet, rádi zdůrazňovali, kdo že to v domě vlastně obývá.

V písemných pramenech jsou pražská domovní znamení zmiňována někdy v polovině 14. století. Ty nejstarší se nacházely na Starém Městě. Opravdu si někdy projděte jeho uličky pomalu, možná budete překvapeni.

Nejkrásnějším příkladem domů zdobených těmito znameními je ale  bezesporu Nerudova ulice, která spojuje Pražský hrad a Malou Stranu.

Tak třeba v domě U dvou slunců se narodil a žil jeden z největších českých spisovatelů a básníku – Jan Neruda.

Mně ale, protože jsem milovnice esoteriky, hermetických věd a okultismu, vždy upoutá dům, kousek pod domem Jana Nerudy, na jehož průčelí je symbol červeného lva. Lev stojí na zadních a v tlapách drží zlatý kalich. Zlatý a kalich, nu v Nerudově ulici bydlívalo hodně zlatníků i lékárníku. Ale je to taky dávný symbol alchymistů. Kdoví, co je v tom kalichu…..elixír života?  A proč je lev červený? Alchymie totiž není  jenom chemie, ale i filosofie. Lev je proměněný. Protože jenom ten, kdo dokáže proměnit sám sebe, dokáže měnit třeba kámen ve zlato.

Až půjdete příště po Praze, zpomalte. Zvedněte hlavu a pokochejte se pohledem na krásu, kterou nám zanechaly předchozí generace. A zkuste se třeba zamyslet, co ktery symbol asi mohl znamenat.