Nejdražší káva na světě

Luwak kopi.

Co to znamená?

Kopi je v indonéštině káva. Luwak pak je místní název pro malou šelmu, která se česky jmenuje cibetka. Nebo přesněji oviječ skvrnitý.

Jedná se o malou, starobylou formu šelmy, která žije v Asii, Africe, ale také v jižní Evropě.

Cibetky váží 2 – 5 kilogramů a měří kolem půl metru. Stejně tak dlouhý je jejich ocas.

Živí se hmyzem a tropickými plody, a to včetně zrnek kávovníku.

A teď to nejlepší. Díky vlastnostem trávicího traktu zvířat vyjdou zrna neporušena. Cibetky stráví totiž pouze dužinu. Ale enzym PROTAEZA během trávení způsobí, že káva je pak jemnější.

Má silnější aroma a její výraznější chuť se navíc podobá tak trochu hořké čokoládě, dochucené kapkou karamelu. A nebo taky švestkám. Lehce je snížen i obsah kofeinu. Tohle alespoň říkají domorodci.

Sběrači v pralesích hledají trus cibetek a nestrávená zrna z něj pak vybírají.

Zrna jsou následně proplachována v horských potocích a říčkách, zbavována slupek, opět proplachována v čisté vodě, a pak pražena.

Cibetky jsou obdařeny vynikajícím čichem, takže si vybírají se zrn opravdu jen ta nejlelpší.

Nutno podotknout, že tento druh kávy je patrně nejdražší na světě. Kilogram totiž stojí kolem 1000,- USD.

A těch kilogramů se ročně vyprodukuje pouze nějakých 500, takže žádný div.

Luwak coffee jest ochutnala předloňskou zimu na Bali. Na místní poměry byla káva opravdu drahá. Byla jsem sice na Bali už před dvaceti lety ( vypadalo to tam  dost jinak), ale tenkrát to bylo spíš o tropických koktejlech a pivíčkách, kterými jsme s kamarádkou Suzan splachovaly exotické pochoutky.

Takže tenkrát jsem neobjevila cibetkovou kávu, ale steak z kobry. Chutnal jako hodně tvrdé kuře. Nedoporučuju.

Vrátím se raději k té kávě.

Indonésie byla v 17. století kolonizována Holanďany. A ti někdy v 19. století přivezli na ostrovy (nelegálně) z Jemenu plody kávovníku. Domorodcům ovšem nedovolili kávu pěstovat pro vlastní účely.

Ti ale díky tomu „objevili“ kávu, kterou získali právě z trusu cibetek.

Do světa se dostala koncem 19. století, díky obchodnické rodině Widjajů z jávské Jakarty.

Coffee Luwak jsem si z Bali ale nepřivezla ani tentokrát. Ochutnala jsem jednou a stačilo mi to. Spokojím se se svým italským espressem.

I když někteří prodejci (kávu seženete přes e-shopy) udávají, že cibetky zrnka kávovníku v zajetí odmítají jíst, jinde jsem se zase dočetla, že žijí v opravdu nehezkých podmínkách. V malých, těsných klecích a vystresované.

Vzhledem k tomu, že jsem při té své první cestě po Indonésii před dvaceti lety viděla opici, kterou deset let drželi v tak malé kleci, že se v ní pomalu ani nemohla otočit (zbláznila se z toho, řekl majitel hostalu), celkem bych věřila tomu, že i cibetky drží v takových klecích.

O to víc se mi líbil luwak coby domácí mazlíček. Narazili jsme na něj v jedné kavárně při návštěvě mořského chrámu Tahan lotu. V kleci ho nedrželi, stejně tak jako párek netopýrů. Pro podnik to byla skvělá reklama.

Co jsem si z Bali přivezla, byly kávové směsi dochucené kokosem a závorem. Tu poslední, kokosovou jsem dopila celkem nedávno. Chutnali mi oba druhy.

Jestli vám kokos či zázvor jako aroma něco říkají, tak pokud někdy pojedete na Bali, nezapomeňte si je koupit.

Na úvodní stránce blogu si můžete stáhnout eBook zdarma, kde píšu nejen o této kávě, ale ve kterém najdete i jiné tipy na regionální nápoje či koktejly. Z cest. A samozřejmě recepty.

Na úvodní stránce blogu si ZDARMA můžete stáhnout malý eBook, kde píšu o těch nejlelší nápojích a koktejlech, které mě potkaly na cestách.

AŤ JE KAŽDÝ VÁŠ DEN TEN NEJLEPŠÍ !