
Každá cesta vzhůru začíná na prvním schůdku.
Každá smysluplná cesta začíná prvním krokem. Na prvním schůdku. A i cesta v tom přeneseném slova smyslu.
DOKÁŽETE LÉTAT MNOHEM VÝŠ, NEŽ SI MYSLÍTE.
Jsem Anna, průvodkyně a koučka NLP.
Jako průvodkyně měním všední dny svých klientů na dny nevšední. Ráda proměním i ty vaše.
Jako koučka dosahuju cílů, které někdy vypadají nemožné. Nikdy si nesnižuju laťku. A učím druhé, jak na to.
NAUČÍM TO I VÁS.
NLP je o MODELOVÁNÍ OSOBNOSTI.
Stát se tou nejlepší verzí sebe samých není jen naším právem. Ale i naší povinností. Já mám nástroje. Předala mi je ta z nejlepších v oboru. A já je předám je zase vám. Taky vám ukážu, jak je používat.
Ale jaká bude konečná podoba díla, to už je ve vašich rukou.
TAK ZAČNĚTE HNED ZÍTRA RÁNO.
A ZAČNĚTE POSTUPNOU ZMĚNOU RANNÍCH RITUÁLŮ.
Longevity není jenom moderní vědní obor. Longevity je především módní životní styl.
A co má společného s dosahováním cílů?
HODNĚ.
Je třeba být v kondici a vézt se na pozitivní vlně. A mít na paměti, že zdraví začíná v hlavě. Jinak to nebude o dosažení cíle, ale o podzimní depce.
Mozek a tělo jsou propojené nádoby. Jaké ráno, takový den. Cítíte, že potřebujete někde změnu? Tak pro začátek upravte svoje ranní rituály. Funguje to. A s tou depkou to nebyl vtip. Stačí mrknout na statistiky.
TEĎ KLIKNĚTE A STÁHNĚTE SI SVOJI PORCI RANNÍ NAKOPÁVAČKY. SE ŠPETKOU NLP.
JE TO ZDARMA.


Každá smysluplná cesta začíná prvním krokem. Na prvním schůdku. A i cesta v tom přeneseném slova smyslu.

Kouč není mentor. Kouč neradí. Kouč je člověk, který vám pokládá otázky. A pokud položí ty otázky správně, vy sami si najdete to nejlepší řešení. Takže kouč je vlastně takový průvodce. Na vaší cestě k vašemu nejlepšímu já. Dá vám do ruky dláto a ukáže vám, jak na to. Konečné dílo ale bude vaše. A o to je to lepší.

Co? V zimě k moři? Ano, čtete dobře. V zimě do Itálie. Jasně. Přece Alpy. To napadne každého. Livigno, Madonna di Campiglio, lyžovačka, bombardino, azzuro. Prostě zimní pohodička. Tak azzuro, to ano. Ale ne každý je milovníkem a vyznavačem zimních sportů. A nebo je, ale taky rád poznává. A každý, kdo rád poznává, nerad tlupy a davy turistů. Je to únavné....

AKITSU – SHIMA. To je jedno z nejstarších pojmenování japonských ostrovů. Znamená to ostrov nebo ostrovy vážek. Tento nádherný hmyz je nejen v Japonsku, ale po celé Asii spojován s odvahou a sílou. Považují ho tady za posla štěstí a radosti. A je zvířetem posvátným. Spojuje se s přerodem a sílou k překonání velkých ztrát. Vážka se dožívá v průměru asi čtrnácti dnů, výjimečně se dožije...

Co na ní je, že je tak oblíbená? Kdo? Přece italská kuchyně. A co má společného středomořskou dietou? Hodně. Italská kuchyně je součástí toho, čemu se někdy říká středomořská dieta. I když vlastně o žádnou dietu nejde. Dieta se jí říká možná proto, že v podstatě reprezentuje zdravý životní styl. Udržuje tělo i mysl ve skvělé kondici, a přesto si na ní pochutná zcela...

Co má Itálie a vídeňský (potažmo náš) řízek společného? Právě dokončuju miniprůvodce o Vídni. Takové ty průvodcovské vychytávky. A protože k dokonalému poznání té které destinace patří i místní gastronomie, zařadila jsem do eBooku taky pár typických rakouských jídel. A jak jinak, jejich příběhy. Původně to sice mělo být hlavně o tom, kde si ten nejlepší řízek ve Vídni dát, ale historie řízku mě...

Nikdy neříkejte v Neapoli, že pizza je italská. Proč? Pizza je neapolská! Pokud jste už četli nějaké moje články týkající se Itálie pravděpodobě víte, že Itálie jak ji známe, existuje teprve od roku 1861. Až do té doby to bylo více menších či větších státních útvarů nebo městských států. A proto mají určité italské regiony dodnes celkem...

Slyšeli jste určitě už někdy výraz Vlachy. Ale víte, proč se v Polsku jí mnohem víc zeleniny, než u nás? Ty věci spolu souvisí. Vlachy. Vlašský ořech. Vlašský ryzlink. Příjmení Vlach. No, předpokládám, že hodně lidí to ví. Ale stejně. Vlachy je výraz pro severní Itálii. Protože Itálie jako taková, ta „kozačka“, byla sjednocena a založena teprve v roce 1871....

Co takhle aperitiv po italsku? Cestovat sice nemůžeme, ale dát si aperitiv ano. A nejlépe po italsku. I když při pohledu na tu pláž, hory nebo restaurant luxusního benátského hotelu nevím, nevim. Šapmaňské, prosecco, campari. Aperitiv před svátečním jídlem. Tak nějak to máme nastaveno u nás v Čechách. S kamarády se u nás chodí na pivko. Jiný kraj, jiný mrav. I když mě napadá, že...

Ano. I pozdní listopad může mít svůj půvab. A nebo taky březen… o létě na vinici ani nemluvím! Možná se mnou budete souhlasit, že měsíce jako listopad, únor a březen jsou nic moc. Brzy tma, vlezlé vlhko, sychravo. A někdy taky hodně zima. Navíc obvykle začínají vlny chřipek a jiných viróz. Ale právě díky tomu poslednímu jsem mohla odjet na týden „domů“ na jih...