Cesta byla smyslem mého života už od dětství. 

Chodím po světě s otevřenou myslí i očima.

A stále se učím. 

Protože každý člověk, kterého potkám, mi může něco nového předat.  

Od buddhistů jsem se naučila, že lidský život, a život vůbec, je nekonečně vzácný. 

A proto by měl každý náš den být ten nejlepší !

Říká se, že pokud chceme něco změnit, musíme začít u sebe. Umění žít jsem se zase učila od latinských národů, se kterými jsem pracovala mnoho let. Říkají, že každý den se má prožít naplno. Tak, jako by měl být náš poslední. 

Když totiž budeme žít v radosti z malých věcí, když si budeme vychutnávat každý den všemi smysly, když nepřestaneme objevovat, poznávat, hledat a učit se, nakazíme svým postojem k životu a svou vášní a radostí i ostatní.

A třeba tak trošku změníme k lepšímu náš svět. 

" Člověk má právo dívat se na druhého seshora pouze tehdy, pokud mu pomáhá vstát ze země ". 

Gabriel GARCÍA MARQUEZ

Také často řešíte, co zase vařit ? Problém lehce a jednou provždy vyřeší třeba marinády. 

Nejen na gril a nejen na maso. Zkuste třeba tofu, kukuřici nebo houby. 

Pár rychlých cestovatelských vychytávek z Vás udělá královnu nebo krále kuchyně !

 

NOVÝ eBOOK ZDARMA 

NOVÝ eBOOK ZDARMA !

Objevte 7 jednoduchých principů, díky kterým nikdo neuhádne kolik je vám vlastně let !

Víte, že nejslavnější japonský lékař tvrdí, že člověk je "naprogramován" na 120 - 150 let ?    

Vietnamské Miami

VIETNAMSKÉ MIAMI To místo mě prostě dostalo. A  pokud chci ještě někam znovu,  je to Vietnam a samodzřejmě Nha Trang. Říká se mu vietnamské Miami. Nikdy jsem v Miami nebyla. Zato jsem byla v Nha Trangu. Dvakrát. Můj manžel kdysi pracoval na Floridě. Takže na rozdíl ode mne Miami zná. To vietnaské Miami se mu líbí mnohem víc. Vietnam je úžasná...

Příklady táhnou aneb jak jsem krmila holuby ve Španělsku, opice v Indii a uklízela pláž na Bali

Jak jsem krmila holuby ve Španělsku, opice v Indii a uklízela pláž na Bali Je to už hodně dávno, ale často se mi ten okamžik vrací. Vrací se jako cosi naléhavého, cosi podstatného. Cosi, co jsem chtěla, ale nemohla uchopit, přesto, že to bylo důležité. Je už hodně dávno, co jsem byla nějakou dobu v Andalusii. Chtěla jsem se...

PROČ SE PRAHA JMENUJE PRAHA

„Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká…“ Myslím, že pověst o kněžně Libuši a založení PRAHY znají všichni. Zda kněžna Libuše žila, zůstane asi navždy otázkou, ale mně se ta pověst vždycky moc líbila. Libuše stojí na ostrohu nad řekou, dívá se k jejímu ohybu (jen tak náhodou ohyb řeky vytváří písmeno P) a má jedno ze svých vidění....

Taky máte rádi ryby? A pokud ano, jak?

Jen Ital dokáže mluvit o jídle celé dvě hodiny. Co dělají obvykle průvodci ve svém volném čase? Tipněte si. Cestují. Já teda určitě, ale většina mých kolegů taky. Alespoň tak to vidím na sociálních sítích. Možná by se to mohlo nazvat profesionální deformací. Ta hezká ryba na úvodním obrázku je z výletu do Porta, který jsme podnikli vloni na podzim....

Proč jsem se rozhodla psát blog?

Proč jsem se rozhodla psát blog Začalo to na konci loňské sezóny. Seděly jsme s kolegyní v recepci mého oblíbeného vídeňského hotelu, popíjely bílé víno a naši poslední klienti odjížděli postupně taxíky na letiště. A my jsme si povídaly. Povídaly jsme si o tom, že se cosi změnilo. Ne, určitě bych to nenazvala vyhořením, únavou, nebo něco na ten smysl. Ale cosi bylo...